FOTOGALERIE

SVATBA GITY & VAŠKA

Letní svatba s civilním obřadem v Tereziánském sále se svatební party ve spodních prostorách Břevnovského kláštera

MANŽELÉ STEJSKALOVI – FOTO ROBIN PUŠKÁŠ

Civilní obřad v záhadě u zahradního pavilonu Vojtěška

SVATBA V KLÁŠTEŘE

Podle pověsti byl klášter založen na místě u pramene potoka Brusnice, kde se údajně setkal biskup Vojtěch s knížetem Boleslavem na lovu. Pražský biskup Vojtěch se s mnichy řádu svatého Benedikta dostal do kontaktu během svého exilového pobytu v Itálii, kdy mimo jiné pobýval i v nejstarším západním klášteře na Monte Cassinu. V řecko-latinském benediktinském klášteře svatých Alexia a Bonifáce na římském Aventinu pak 17. dubna 990 složil řeholní sliby. Při svém návratu do vlasti pak s sebou biskup přivedl i dvanáct bratrů z tohoto kláštera, kteří potom utvořili první mnišskou komunitu nově postaveného kláštera. Posvěcení (zřejmě ještě provizorní) klášterní stavby proběhlo 14. ledna 993, jenom krátce po biskupově návratu zpět do vlasti, čímž se stal Břevnovský klášter nejstarším mužským klášterem na českém území; papež Jan XV. stvrdil jeho vznik v květnu toho roku.[5] Vztah mezi břevnovským klášterem a římským domovským klášterem mnichů pak nejlépe ilustruje původní zasvěcení břevnovského kláštera „ke cti Matky Boží, svatého Benedikta a svatých Bonifatia a Alexia“. Název si pak vzal klášter od přilehlé vísky Břevnové.

Zakladatelem kláštera byl český kníže Boleslav II. a stavba musela započít ještě před rokem 993, například kronikář Přibík Pulkava z Radenína tak považuje za rok založení kláštera již rok 992. Tentýž kníže o šest let později založil další benediktinský klášter na Ostrově u Davle. Prvním opatem nového kláštera se stal jistý Anastasius, zmiňovaný též jako Astrik. V polovině 11. století postavil opat Meinhard v Břevnově románskou basiliku sv. Benedikta a Vojtěcha a založil klášter v Rajhradě u Brna. Počátkem 14. století přestavěl opat Bavor z Nečtin klášter i kostel, který je od té doby zasvěcen sv. Markétě, a založil klášter v Broumově. V klášteře žila řada vynikajících mnichů, například Jan z Holešova, který patrně jako první používal diakritický pravopis. Roku 1420 klášter zničili táborité. Mniši, kteří přežili, odešli do Broumova. K obnově kláštera došlo až v polovině 16. století, koncem 17. století za opata Tomáše Sartoria vznikl dnešní Starý konvent (na počest významného obnovitele kláštera Sartoria byla po něm pojmenována blízká Sartoriova ulice).

Zahradní pavilon Vojtěška

Současnou stavbu zahájil roku 1708 opat Otmar Zinke a svěřil ji nejlepším umělcům své doby. Bazilika je sálová vrcholně barokní stavba s dlouhým kněžištěm podle plánů Kryštofa Dientzenhofera.[6][nedostupný zdroj] Bazilika byla vysvěcena roku 1715, celá stavba trvala do roku 1740. Za pruského obléhání Prahy v roce 1757 sloužil kostel jako stáj a lazaret. Břevnovský opat František Štěpán Rautenstrauch (1734–1785) se významně podílel na reformách vysokých škol, právnického a kněžského vzdělávání, a tak nebyl klášter za reforem císaře Josefa II. zrušen. V dalším období však spíš upadal, až ve 30. letech 20. století byl reformován mnichy z belgického Chevetogne. Převorem se pak stal Anastáz Opasek, od roku 1947 opat. Roku 1950 byl zatčen a dlouhodobě vězněn, klášter byl roku 1951 rozpuštěn a mniši deportováni. Do roku 1990 zde byl Archiv ministerstva vnitra. Tzv. malý neboli Sartoriův konvent využívala StB pod krycím názvem „Montážní ústav“.[7] Po návratu opata Opaska byl klášter i kostel v letech 1991–1993 s velkou podporou zahraničních, zejména německých, klášterů důkladně opraven a povýšen na arciopatství. V roce 1997 jej navštívil papež Jan Pavel II.[8] V současnosti (rok 2019) v klášteře žije 13 mnichů.

ZÁHRADNÍ PAVILON VOJTEŠKA V BŘEVNOVSKÉM KLÁŠTEŘE

Podle pověsti sešli se u studánky kníže Boleslav II. z vládnoucího rodu Přemyslovců a sv. Vojtěch, druhý český biskup z rodu Slavníkovců. Oba měli podobný sen, v němž viděli silný pramen studené vody ve studánce s břevnem. Uposlechli společnému vnuknutí a založili poblíž studánky klášter. Skutečnost se nijak neliší od jejich snu. V roce 993 přivedl sv. Vojtěch z Říma 12 mnichů a pomohl jim založit první mužský klášter v Čechách ku cti sv. Benedikta. Současnou podobu dali celému komplexu církevních i hospodářských budov Kryštof a Kilián Dienzenhoferové. Barokní perla kostela a kláštera sv. Markéty je doplněna i drobnými samostatnými stavbami, k nimž patří i pavilon se studánkou. 

Studánka, z níž vyvěrá podle našich předků léčivý pramen, jehož voda měla blahodárné účinky zejména na nemocné oči, vytváří potok Brusnici, protéká pod klášterními budovami, napájí společně s ostatními prameny malé rybníčky pod klášterem i ve Střešovicích, protéká Jelením příkopem pod Pražským hradem a vlévá se do Vltavy pod Strakovou akademií. U studánky se zachovala původní klenba ze 13. století, nad níž opat Beno Löbl nechal vystavět někdy v polovině 18.století současný pavilon. Skupina soch nad původní klenbou představovala výjev setkání slavného Přemyslovce s moudrým Slavníkovcem. Název Vojtěška se objevuje prvně až v listině z roku 1443, kdy majitel vinice nad ní postoupil pramen opatu kláštera. Pokud se budete chtít jít k pramenu podívat, tak zvolte pouze víkend, ve všední dny je zahrada zavřená.

SVATBA V ZAHRADĚ U PAVILONU VOJTĚŠKA

Ukázka provedení civilního obřadu v zahradním pavilonu Vojtěška

SVATBA V TEREZIÁNSKÉM SÁLE V BŘEVNOVSKÉM KLÁŠTEŘE

Ukázka civilního obřadu v Tereziánském sále v nadstandardním provedení

FOTOGRAFIE OSTATNÍCH PROSTOR BŘEVNOVSKÉHO KLÁŠTERA

Pár záběrů z Břevnovského kláštera